Benecko

Javascript is required to view this map.

Benecko je krkonošská obec, nacházející se na Jilemnicku, v severovýchodní části okresu Semily. Je tvořena osmi částmi (Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov, Rychlov, Štěpanická Lhota, Zákoutí a Žalý).
Těžiště osídlení beneckého regionu se postupem času přesunovalo podle převládajících ekonomických aktivit. Původním historickým centrem osídlení byly Horní Štěpanice - sídlo, vzniklé v podhradí hradu Štěpanice. První zmínky o něm jsou datovány rokem 1304, kdy byl hrad založen Janem z Valdštejna jako potvrzení první fáze kolonizace krajiny. Poslední archeologické nálezy ale ukazují ještě starší osídlení, potvrzující Balbínovu domněnku, že místo bylo osídleno již v roce 1254 Jindřichem z Valdštejna. Horní Štěpanice měly až do roku 1524 městský status. Hrad byl definitivně opuštěn roku 1524], dle materiálů z roku 1543 je již uváděn jako pustý.
Benecko je prvně zmiňováno roku 1628 jako Benešsko, tedy sídlo Benešovo. Dalším výkladem vzniku jména je místní legenda o poustevníku řádu sv. Benedikta, který sídlil poblíž Jindrovy skály, v místech, kde nyní stojí kaplička, zasvěcená ale sv. Hubertovi.
Další části obce byly osídlovány v 17. - 19. století postupně, osídlením podle vody. Obyvatelstvo se zabývalo převážně zemědělstvím a ručním tkalcovstvím, v některých částech obce i domácí výrobou bižutérie. Ke zlomu došlo až s rozvojem turistiky a zimních sportů koncem 19. století (viz níže). V meziválečném období zažil region významný nárůst turistického ruchu, během kterého příliv relativně bohatých turistů přinesl hospodářský rozvoj. Ten přerušila nacistická okupace a následná poválečná násilná kolektivizace a masové znárodnění dosud prosperujících živností. Část místní podnikatelské elity (Augustin Kubát, Bohumil Rychtr) byla v rámci politických procesů odsouzena k dlouhodobým trestům odnětí svobody a propadnutí majetku. Až do konce osmdesátých let se benecký region stal střediskem odborářské rodinné rekreace, mnoho provozoven zchátralo, bylo změněno v podnikové chaty nebo zcela zaniklo. Další vlna prosperity se projevila po roce 1989 s restitucí znárodněného majetku.
[editovat]Kultura

Navzdory relativně odlehlé poloze vůči kulturním centrům patřil benecký region k místům s bohatým kulturním životem. Na přelomu 19. a 20. století působilo v obci několik ochotnických spolků, které se v případě potřeby náročnější inscenace sdružovaly. Ochotnické scény působily v Dolních Štěpanicích (jeviště v sále sokolovny), v Mrklově (sál v hostinci U Bubeníků, kde bylo později umístěno i kino s projektorem 16 mm filmů), ve Lhotě Štěpanické (hostinec Na sále, jméno hovoří samo za sebe, hostinec vyhořel v sedmdesátých letech) a na Benecku (sál v hotelu Kubát, přírodní lesní scéna). Tradice ochotnického divadla v poválečných letech postupně upadala, v současné době je udržována zejména zásluhou rodiny Gerstnerů (Miloš Gerstner nejstarší je autorem řady divadelních her, Miloš Gerstner starší je místostarostou obce a zapáleným divadelníkem).
V regionu na přelomu století působila celá řada hudebních těles, převážně dechovkového rázu, výjimkou ale nebyla ani tělesa, zabývající se vážnou hudbou (například na Benecku působící Kapela Bedřicha Škody se smyčcovou sekcí). Kromě běžného působení (taneční zábavy, pohřby, slavnostní příležitosti) fungovala tato tělesa i jako doprovod ochotnického divadla a pořádala i samostatné koncerty. V poválečném období se těžiště hudební činnosti přeneslo k souborům a skupinám, hrajícím převážně taneční hudbu a stalo se krátkodobou, generační záležitostí.
Krajina v okolí Benecka byla považována za zajímavou pro výtvarné umělce. V dvacátých letech se Benecko stalo módním mezi pražskými krajináři (František Cína Jelínek), kteří v hotelu Vyhlídka trávili dlouhá tvůrčí období. V regionu působil i František Kaván. V současnosti se krajinářství věnuje zejména Miloš Gerstner starší a ruská krajinářka Asja Feoktistova.
Benecký (či striktně řečeno mrklovský) dialekt krkonošského nářečí se širokými samohláskami a zdvojenou výslovností některých souhlásek (mejllo, honně) oddělených hiátem inspiroval řadu spisovatelů - příkladem je štěpanický řídící Josef Šír. Zásluhou pražských turistů je (mírně zkarikovaná)věta „V Mérklouje pérší na smérkový pérkýnko“, správně vysloveno „U Merklouje perší na smerkový perkýnko“ jistým etalonem beneckého dialektu.

Tipy na výlety v tomto regionu

Návštěvní doba: Vánoční otevírací doba 24. 12. zavřeno 25. 12. zavřeno 26. 12. zavřeno 27. 12. 8.00–12.00 13.00–16.00 28. 12. 8.00–12.00 13.00–16.00
Krkonošské jámy, neboli kary, vznikly působením dávných ledovců. V Krkonoších jich nalezneme čtrnáct. Pokud se dostaneme do kterékoli z jam, obklopí nás pravá vysokohorská...
Gravitační přehrada Labská na Labi pod Špindlerovým Mlýnem byla vybudována v letech 1910 až 1916.
Obec se nachází v klidném údolí Podkrkonošské pahorkatiny asi 7 km od Dvora Králové nad Labem. Návštěvníci tu mohou najít různé dokumenty, fotografie či mapy pocházející z...
V roce 1958 byl v přízemních místnostech farní budovy vybudován za obětavé pomoci několika paseckých občanů Památník zapadlých vlastenců.

Tipy na ubytování v tomto regionu

Nabízíme komfortní ubytování ve dvoulůžkových, třílůžkových a čtyřlůžkových pokojích, z nichž jeden má oddělené ložnice zvlášť pro dospělé a pro děti. Některé pokoje mají...
Penzion Martin*** nabízí ubytování v moderně a příjemně zařízených pokojích.
Penzion se nachází na krásném místě. Nabízíme ubytování pro 55 osob v pokojích pro 2 až 4 osoby a jeden pokoj pro 8 osob.
Kvalitní ubytování v 11ti zrekonstruovaných pokojích s vlastním socialním zařízením (sprchou a WC), TV s vestavěným DVD a po celém pensionu dostupný internet vysílaný...
Pension Družba lze využít k celoročnímu aktivnímu odpočinku v krásné horské přírodě Krkonoš.