Ukradená identita

V poslední době jsme svědky jednoho nepříjemného nešvaru, kterým se snaží nejrůznější podvodníci natáhnout zákazníky na svoje stránky.

Tím nešvarem je ukradení identity.

Existují podnikatelé, kteří doslova okopírují obsah stránek nějakého ubytovacího zařízení a vytvoří z něj stránky, které se tváří jako oficiální domovská stránka daného ubytovatele. S jedním malým rozdílem: jiným telefonem a jiným emailem.

Na rozdíl od ubytovacího katalogu, kde je od začátku zřejmé, že se nejedná přímo o stránky ubytovacího zařízení, u zápisu s ukradenou identitou existuje velké riziko zmatení návštěvníka, potenciálního hosta. Na těchto stránkách není nic, co by vás upozornilo na fakt, že se jedná jen o zprostředkovatele ubytování. Hodně z těchto stránek navíc již nikdo neadministruje, podnikatelský záměr nevyšel. Odeslaný email, na který nikdy nepřijde odpověď nebo zavolání na telefonní číslo, které nikdo nezvedá, skutečné ubytovatele značně poškozuje.
Jedná se o nekalosoutěžní jednání, které je definováno obchodním zákoníkem v § 44 (a násl. zák. č. 513/1991 Sb.). Je to jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. V takovém případě se nekalá soutěž zakazuje.

Obchodní zákoník vymezuje speciální skutkové podstaty nekalé soutěže, kterými jsou mimo jiné i: klamavá reklama; klamavé označování zboží a služeb; vyvolávání nebezpečí záměny; parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, atd.
Pojďme se nyní podívat na odstavec o klamavé reklamě. Ta je vymezena § 45 obchodního zákoníku. Jedná se o šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů. Jinými slovy, klamavá reklama vyvolává ve spotřebiteli mylnou představu o nějaké skutečnosti, která zvýhodní některého ze soutěžitelů.

Podle odst. 3) výše uvedeného paragrafu pak může být klamavým i údaj sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl (Klient volá na telefonní číslo, o kterém si myslí, že vede přímo do konkrétního ubytovacího zařízení).

Není ambicí tohoto článku zaplavit čtenáře paragrafy. Tento článek proto nepostihuje výčet všech nekalosoutěžních jednání. Smyslem je dát čtenáři impulz k vyzkoušení, zda náhodou webové stránky vašeho ubytování při hledání na klíčové slovo v pořadí výpisu nepřeskočil právě zápis webu zloděje identity. Pro vás, kteří hledáte ubytování, je tento článek impulsem k tomu, zamyslet se nad tím, zda stránky, na kterých právě jste, skutečně patří danému ubytovacímu zařízení.

Autor: Ing. Aleš Marek, Ph.D., 24-4-2013